Analogová škola – Camera obscura

Nedávno přišel Jirka domů s báječnou záležitostí – přinesl knihu Jaroslava Kulhánka Černobílá fotografie. Hned jsem se do ní s nadšením začetla a s hrůzou jsem zjistila, kolik vlastně toho o fotopřístrojích nevím! Začala jsem se trochu stydět a hltala jsem jeden odstavec za druhým, abych se všechno dozvěděla. Jenže pak jsem si uvědomila, že takových hříšníků jako já bude určitě více, hlavně v dnešní době, kdy digitální přístroje fungují na přecijen jiných principech než stará dobrá Camera obscura.

Jaroslav Kulhánek, Černobílá fotografie Dala jsem si tedy malé předsevzetí. V několika článcích budu postupně odkrývat, co jsem se od pana Kulhánka naučila a o co byste neměli být jako nadšenci do fotografie ochuzeni. Začneme zlehka, popíšeme si základní části fotografického přístroje a povíme si co je vlastně Camera obscura.

Nejdříve tedy pojďme na hlavní části analogového přístroje:

  • vlastní komora, jež je v podstatě zmenšená camera obscura,
  • objektiv,
  • zaostřovací zařízení,
  • závěrka, která samočinně obstará osvětlení desky nebo filmu,
  • hledací zařízení (matnice, hledáček) jímž lze přístroj správně a s jistotou namířit na cílový objekt a určit tím hranice záběru,
  • zařízení pro vložení citlivého snímkového materiálu, bez ohledu na to, zda jde o přístroj na skleněné desky, svitkové filmy nebo kinofilm.

Vedle těchto nejnutnějších součástí (u nejobyčejnějších přístrojů některé dokonce chybějí) bývají modernější přístroje vybaveny různými doplňky, které mají za úkol ulehčit co nejvíce fotografovu práci. Je to například dálkoměr, zařízení pro výměnu objektivu, samospoušť, zařízení pro automatický posun filmu, zaostřovací lupa, spoušť na tělesu přístroje, vodováha, kroužky hloubky ostrosti, elektrický expozimetr atd.

Camera obscura

Vynález Camery obscury bývá připisován Leonardu da Vinci, který jej první popsal – princip byl však znám už daleko dříve. Do úplně zatemněné místnosti vnikalo světlo nepatrnou dírkou. Zvenčí přicházející paprsky vytvořily na protilehlé stěně hotový zázrak: obrácený obraz předmětu nalézajících se venku před dírkou – oknem místnosti.

Později se camera obscura stala základem fotografického přístroje. Místnost byla nahrazena skříňkou nepatrných rozměrů, dírka vrhající jen málo jasný průmět obrazu nejprve jednoduchou čočkou, později dokonalým objektivem, který využívá ke stavbě obrazu všech paprsků procházejícím kruhovým otvorem clony.

Camera obscura

Příště se podíváme na poněkud složitější část, a to je princip a složení objektivů.

Komentáře

  1. Dobrý tip, spanilá jízda po antikvariátech může začít. Snad se donutím utratit peníze i za knihu. Nějak jsem si zvykl veškeré finanční hodnoty přepočítávat na kazety kinofilmu a svitky :D

Komentovat článek

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *