Jak jsem ušila 42 tašek

Že jsem se rozhodla šít už víte, psala jsem o tom i článek. Absolvovala jsem kurz pro začátečníky, kde jsem se naučila ovládat šicí stroj a naučila se pár základních věcí, které jsou potřeba k úspěšnému pokračování. Také jsem byla na kurzu o látkách, kde jsem se dozvěděla která je na co vhodná, jak se o ně starat nebo jak z nich šít. Hrozně mě to chytlo a chtěla jsem natrénovat, protože jak známo, jedině „našité“ hodiny jsou to, co pak oceníte s každým dalším šicím projektem.

Začala jsem šít tašky. A protože domácnost pojme jen určité množství, vypsala jsem na sociálních sítích akci „Zachraňte naši domácnost“ a vyzvala lidi na sociálních sítích, aby si ode mě nechali ušít tašku a nemusela jsem tak zahlcovat naši dománost. Myslela jsem si, že to zůstane bez odezvy, ale nestalo se tak. Sešla se mi hromada objednávek! Prvotní nadšení a odhodlání vystřídalo zoufalství z nedostatku času a z toho, že každý měl o tašce úplně jinou představu, které jsem se samozřejmě snažila co nejvíce vyhovět. Stránky s látkami jsem prolezla snad všechny, nakoupila kde se dalo a oběhla nespočet obchodů. Skvělá sonda pro začátečníka.

Objednávky byly různé. Někdo chtěl tašku větší, někdo menší, někdo si přesně specifikoval, že se do ní má vejít „plavky, ručník, půlka chleba a láhev vína“. Někdo chtěl uši krátké, někdo dlouhé, někdo tak akorát. Barevných variací se mi také sešlo nespočet. Někdo chtěl kytičky, někdo do fialova, někdo puntík, jiný černou a někteří „jakoukoli, hlavně ne do růžova“. Dokonce jsem i vyšívala monogram. Ručně. Asi dvě hodiny. Teď už ale vím, že to umím a nebudu se příště ničeho bát. Děkuji proto všem, kteří si u mě něco objednali. Ať už pro sebe, druhým k Vánocům nebo jen tak pro radost.

Moc mě to bavilo. I když jsem zatím nevyřídila všechny objednávky a stále mám pár restů, ráda bych to před koncem roku uzavřela s tím, že to byla velmi zdařilá akce. Šití mi jde jedna radost, baví mě to snad více než na začátku a moc se těším na další projekty. Hlavně musím ušít nové chňapky, protože ty co jsme měli doma vzplanuly při vaření guláše. Také utěrky by se hodily, Jirkovi obal na notebook, povlaky na polštáře, nový jehelníček a hlavně! Hlavně ty moje první šaty, co se budou dát nosit a nebude to jak po někom. Nemůžu se dočkat!

Komentovat článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *