Kotrmelína šije. Tašky

Začít šít v dnešní době, kdy koupíte na každém rohu tričko za 159,- se může zdát jako je čiré bláznovství. Proč by to někdo dělal, aby si šil sám pro sebe? Jenže všichni víme, jaké kvality to tričko je. Jak vypadá. Nesedí vám tak, jak byste si představovali. Co udělá po prvním vyprání. A kolik exemplářů toho samého trička pak uvidíte na někom jiném. Hrůza!

Moje mamka šije co pamatuji. Není vyučená krejčová, ale ušije na co si vzpomenete. I kdybyste za ní přišli s tím, že chcete ušít něco, co neumí, sedne si na to a prostě to vymyslí. Když jsem byla malá, šila na mě spoustu věcí. Třeba dodnes si pamatuji legendární kalhoty s laclem, které mi ušila ze staré mikiny. Nebo šaty pro princeznu, které mi udělalala do školky.

Šaty nosím pořád. Nic jiného vlastně nenosím. A mám jich samozřejmě málo, co si budeme povídat. Se svojí „nekonfekční postavou“ s velkým srdcem i pozadím ale sehnat šaty, jaké by byly dle mých představ a nevypadala jsem v nich jako stará mladá je většinou nadlický úkol. Přitom pojem „nekonfekční postava“ je jen výmysl. Něco jako vzor neexistuje, každá jsme nějaká a každá na to máme být patřičně hrdá. Tak proč bychom se měly rozčilovat v kabinkách obchodů, protože největší dostupná velikost je L a i ta navíc odpovídá spíše velikosti M. Došla mi zkrátka trpělivost. Naučím se šít a ušiji si přesně ty své (několikery) šaty, které mi padnou, nikde mi nepolezou nahoru nebo dolů, vydrží mi pěkných pár nošení a vyberu si sama z jaké látky a vzoru budou. To je můj cíl. A protože jsem realista, vím, že k tomuto cíli vede dlouhá cesta. Ale i ta stojí za to.

Aktuálně tedy mám za sebou seminář o látkách a kurz pro začátečníky, kde jsem se naučila základní postupy a rozešila své první šaty, které doufám jednou budou pohromadě a nositelné. Trénink je ale více než potřeba, takže jsem se vrhla na šití tašek. A je jich spousta! Každá je jiná a každá mě moc baví. Vybírat látky a zajímavé vzory, kombinovat je a vidět pak hotový výsledek je nejlepší odměna. Kdo chce tašku?


Bez reakcí

Napsat komentář